Obchodní korporace; zápis notářem do veřejných rejstříků

Založení obchodní korporace

Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Tyto právnické osoby jsou zakládány za účelem podnikání, ale můžou být založeny i k jiným účelům. Zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, družstva a evropské společnosti musí být sepsáno ve formě veřejné listiny – notářského zápisu.

Nejčastěji zakládanou obchodní korporací je společnost s ručením omezeným. Jde o formu nejflexibilnější, používanou pro většinu podnikatelských záměrů. Lze ji založit již se základním kapitálem ve výši 1 Kč.

Akciová společnost má složitější strukturu, její základní kapitál musí činit alespoň 2 000 000 Kč, a je zakládána zpravidla pro kapitálově náročnější a sofistikovanější podnikatelské záměry.

Méně často jsou používány další právní formy jako družstvo, evropská společnost, veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost.

Obchodní korporace se nejdříve založí zakladatelským právním jednáním (společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu, přijetím stanov). Po splacení základního kapitálu a obstarání živnostenských oprávnění je obchodní korporace zapsána do obchodního rejstříku, čímž vzniká - začíná existovat, má přiděleno identifikační číslo.

Zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, družstva a evropské společnosti musí být sepsáno ve formě notářského zápisu.

Notář vám poradí i s vyřízením dalších formalit souvisejících se založením obchodní korporace a může také provést zápis založené obchodní korporace do obchodního rejstříku. Je to levnější a rychlejší, než kdyby zápis prováděl rejstříkový soud. V jednodušších případech tak lze například společnost s ručením omezeným založit a zapsat do obchodního rejstříku i během jediného dne.

Společnost s ručením omezeným lze založit také v jednodušší a levnější podobě. Pokud zakladatelský dokument obsahuje jen povinné náležitosti stanovené zákonem a společníci vkládají jen peněžité vklady, je zápis společnosti zcela osvobozen od soudního poplatku a také odměna notáře za sepsání notářského zápisu je nižší. Tento postup je však vhodné volit spíše v případě jednočlenné společnosti s ručením omezeným, u společností vícečlenných je třeba zvažovat, zda zákonná úprava poměrů ve společnosti bude společníkům vyhovovat a zda nezvolí raději svou vlastní úpravu v případech, kdy to zákon umožňuje.

Dohoda společníků a akcionářů

Zákon o obchodních korporacích umožňuje dohodu všech společníků ve společnosti s ručením omezeným nebo akcionářů v akciové společnosti o změnách jejich zakladatelských dokumentů a dalších významných změnách týkajících se společnosti. Tato dohoda musí mít zpravidla formu veřejné listiny – notářského zápisu.

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným může být měněna dohodou všech společníků. Pro tuto dohodu se vyžaduje forma notářského zápisu. Obdobně lze společnost s ručením omezeným zrušit dohodou společníků, která musí mít formu notářského zápisu.

Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným může být ukončena písemnou dohodou s úředně ověřenými podpisy všech společníků (a odevzdáním kmenového listu společnosti, byl-li vydán).

Všichni akcionáři se mohou dohodnout na rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu akciové společnosti v částce určené rozhodnutím valné hromady, přičemž tato dohoda vyžaduje formu notářského zápisu.

Zákon o obchodních korporacích upravuje ještě další případy, kdy může být pro změny ve společnostech uzavírána dohoda všech společníků nebo akcionářů, přičemž se nevyžaduje forma notářského zápisu. Spolupráce s notářem může však být i v těchto případech přínosná z důvodu zajištění věcné správnosti dohody, snazšího a rychlejšího zápisu do obchodního rejstříku nebo za účelem předejití budoucím sporům.

Rozhodnutí jediného společníka nebo akcionáře

Ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti, které mají jediného společníka (akcionáře), se nekoná valná hromada a místo ní rozhoduje písemně jediný společník (akcionář). Pro některá tato rozhodnutí je zákonem předepsána forma veřejné listiny – notářského zápisu.

Společnost s ručením omezeným, akciová společnost a evropská společnost mohou mít více společníků (akcionářů), nebo společníka jen jediného.  V jednočlenné společnosti se nekoná valná hromada a její působnost vykonává jediný společník (akcionář). Sám tedy písemně rozhoduje o záležitostech, o nichž by jinak rozhodovala valná hromada (např. o volbě nebo odvolání jednatele, o schválení účetní závěrky, o změně zakladatelské listiny, o zvýšení základního kapitálu).

Pro některá rozhodnutí je zákonem předepsaná forma notářského zápisu (např. změna zakladatelské listiny, změna výše základního kapitálu). I v případě rozhodnutí, u nichž zákon formu notářského zápisu nevyžaduje, může být spolupráce s notářem přínosná. Notář zajistí věcnou správnost rozhodnutí, notářský zápis umožní snazší a rychlejší zápis do obchodního rejstříku a předejde se budoucím sporům o to, zda a v jaké podobě bylo rozhodnutí přijato.

Notář může přímo zapsat potřebné změny také do obchodního rejstříku.

Valná hromada

Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a v evropské společnosti je valná hromada. Valná hromada rozhoduje o nejpodstatnějších záležitostech společnosti. V některých zákonem stanovených případech musí přijetí rozhodnutí valné hromady osvědčit notář.

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a evropské společnosti. Koná se alespoň jednou do roka a zúčastňují se jí společníci (akcionáři) společnosti. Na valné hromadě se rozhoduje o nejpodstatnějších záležitostech společnosti (o schválení účetní závěrky, o volbě a odvolání členů orgánů společnosti, o změnách společenské smlouvy či stanov, o změnách výše základního kapitálu, o zrušení společnosti apod.)

Některá rozhodnutí valné hromady musí být ze zákona osvědčena notářských zápisem (zejména změna společenské smlouvy, změny výše základního kapitálu, zrušení společnosti). I v případě rozhodnutí, u nichž zákon notářské osvědčení nevyžaduje, může být spolupráce s notářem přínosná. Notář zajistí věcnou správnost rozhodnutí, notářský zápis umožní snazší a rychlejší zápis do obchodního rejstříku a předejde se budoucím sporům o to, zda a v jaké podobě bylo rozhodnutí přijato.

Přeměny obchodních společností

Přeměnami se v právu obchodních korporací rozumí fúze obchodní společnosti nebo družstva, rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla. Přeměny se dělí na vnitrostátní přeměny, ve kterých jsou zúčastněnými nebo nástupnickými osobami pouze české obchodní korporace anebo české fyzické osoby, a přeshraniční přeměny, ve kterých je přítomen přeshraniční prvek (zúčastněnými nebo nástupnickými osobami jsou i zahraniční korporace anebo zahraniční fyzické osoby). Významnou roli při těchto přeměnách má notář.

Fúze může mít formu:

- fúze sloučením, při níž dochází k zániku jedné nebo více obchodních korporací a přechodu jmění zanikající obchodní korporace na nástupnickou obchodní korporaci, přičemž tato vstupuje do právního postavení zanikající obchodní korporace,

- fúze splynutím, při níž dochází k zániku dvou nebo více obchodních korporací a přechodu jejich jmění na splynutím vzniklou nástupnickou obchodní korporaci, přičemž tato nástupnická obchodní korporace vstupuje do právního postavení zanikajících obchodních korporací.

Rozdělení může mít formu:

- rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná obchodní korporace zaniká a její jmění přechází na více nově vznikajících obchodních korporací (tzv. rozštěpení se vznikem nových obchodních korporací), nebo na více již existujících obchodních korporací (tzv. rozštěpení sloučením), anebo kombinací těchto způsobů,

- odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná obchodní korporace nezaniká a část jejího jmění přechází na jednu nebo více nově vznikajících obchodních korporací (tzv. odštěpení se vznikem nové nebo nových obchodních korporací), nebo na jednu nebo více již existujících obchodních korporací (tzv. odštěpení sloučením), anebo kombinací těchto způsobů.

Převod jmění na společníka je forma přeměny, při níž obchodní společnost zanikne a její jmění převezme jeden přejímající společník. U společnosti s ručením omezeným může jmění zaniklé společnosti převzít jen její společník, s jehož podílem je spojen vklad, jehož výše dosahuje nejméně 90 % základního kapitálu společnosti s ručením omezeným a představuje současně 90 % hlasovacích práv ve společnosti. Obdobně je tomu u akciové společnosti.

Změna právní formy je forma přeměny, při níž právnická osoba nezaniká ani její jmění nepřechází na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Obchodní společnost může změnit svou právní formu na jinou formu obchodní společnosti nebo na družstvo.

Přeshraniční přemístění sídla může mít formu

- přemístění sídla do České republiky, při níž zahraniční právnická osoba může přemístit sídlo do České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby, nezakazují-li to právní předpisy členského státu, v němž má sídlo, ani právní předpisy státu, kterým se řídí její vnitřní právní poměry, pokud při přemístění sídla změní svou právní formu na českou společnost nebo české družstvo a budou-li se po změně právní formy její vnitřní právní poměry řídit českým právním řádem,

- přemístění sídla do zahraničí, při níž česká obchodní korporace může přemístit sídlo do jiného členského státu než České republiky.

Přeměna obchodní korporace se provádí podle písemného projektu přeměny. Projekt přeměny musí obsahovat zákonem požadované údaje, být schválen ve stejném znění společníky nebo členy osob zúčastněných na přeměně, jejich valnými hromadami nebo členskými schůzemi. Projekt přeměny má formu notářského zápisu v zákonem stanovených případech.

Úlohou notáře při vnitrostátní přeměně je osvědčit soulad projektu přeměny s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně, osvědčit a potvrdit existenci a soulad s právními předpisy všech právních jednání a formalit, ke kterým je osoba zúčastněná na přeměně povinna pro rozhodování o schválení přeměny, a osvědčit a potvrdit, že schválení přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním osoby zúčastněné na přeměně, přičemž tyto své závěry uvede do notářského zápisu o projektu přeměny nebo notářského zápisu o osvědčení o schválení přeměny valnou hromadou, členskou schůzí nebo shromážděním delegátů osoby zúčastněné na přeměně nebo notářského zápisu o právním jednání o schválení přeměny společníkem nebo jediným společníkem. Při přeshraničí přeměně notář osvědčuje splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně vydáním osvědčení o přeshraniční přeměně a případně i splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku. Osvědčení pro přeshraniční přeměnu a osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku notář osvědčuje zvláštní veřejnou listinou (osvědčením, nikoli notářským zápisem).

S ohledem na složitost a časovou návaznost jednotlivých kroků přeměny je vhodné, aby byl notář o všech těchto krocích s předstihem i průběžně informován.

Notář je oprávněn provést rovněž zápis přeměny do obchodního rejstříku.

(nkcr.cz)