• Řízení o pozůstalosti

    Notář je jako soudní komisař pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti. Je to jediný případ, kdy si pro notářskou službu nemůžete notáře vybrat. Notáři je vyřízení pozůstalosti přiděleno soudem podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. Řízení o pozůstalosti je řízením soudním a pro jeho průběh platí obdobná pravidla jako pro řízení vedená přímo u okresního soudu.


    Obvod

    JUDr. Filip Plašil je pověřován jako soudní komisař k projednání pozůstalosti po zůstavitelích, kteří měli poslední trvalý pobyt v Pardubicích a zemřeli 1. až 4. dne v kalendářním měsíci, a dále po všech zůstavitelích, kteří měli poslední trvalý pobyt v těchto obcích:

    Barchov, Bezděkov, Čepí, Dašice (Malolánsko, Velkolánsko, Prachovice, Zminný), Dubany, Hostovice, Choltice (Ledec, Podhorky, Nákle), Chrtníky, Jedousov (Loděnice), Jeníkovice, Jezbořice, Kostěnice, Lány u Dašic, Mikulovice (Blato), Moravany (Čeradice, Moravanský, Platěnice, Turov), Ostřešany, Poběžovice u Přelouče, Slepotice (Bělešovice, Lipec), Holešovice, Spojil, Staré Jesenčany, Starý Mateřov, Svinčany (Horní, Dolní Raškovice), Třebosice, Uhersko, Urbanice, Úhřetická Lhota, Veselí.

     

    Průběh řízení

    Účelem řízení o pozůstalosti je zjistit okruh dědiců a potvrdit jim, co z pozůstalosti nabyli.

    Řízení je zahajováno okresním soudem zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V řízení o pozůstalosti notář nejprve obvykle kontaktuje osobu, která se postarala o pohřeb zůstavitele, a předvolá ji k předběžnému šetření. V předvolání notář sdělí, jaké doklady má předvolaná osoba vzít s sebou. Dědicové se předběžného šetření účastnit nemusejí. U předběžného šetření notář od předvolaného zjišťuje informace o blízkých příbuzných zůstavitele a osobách, které s ním sdílely společnou domácnost, jakož i údaje o zůstavitelově závěti nebo jiných pořízeních pro případ smrti, a konečně údaje o veškerém zůstavitelově majetku – včetně majetku tvořícího součást společného jmění manželů.

    Zjistí-li se po předběžném šetření, že zůstavitel nezanechal žádný majetek nebo majetek nepatrné hodnoty (obvykle v hodnotě cca do 30.000 Kč), řízení bude zastaveno a majetek nepatrné hodnoty vydán osobě, která vypravila zůstaviteli pohřeb, pokud s vydáním majetku souhlasí. Vypravitel pohřbu se nestává dědicem, a proto ani neodpovídá za žádné zůstavitelovy dluhy.

    Pokud zůstavitel zanechal majetek větší hodnoty než nepatrné a notář má připraveny veškeré podklady potřebné k projednání pozůstalosti, předvolá všechny osoby, které přicházejí v úvahu jako dědicové, k jednání. Dědicové jsou povinni se k jednání dostavit buď osobně, nebo mohou udělit plnou moc jiné zletilé a plně svéprávné osobě (zmocněnou osobou může být i jiný dědic). Notář obvykle zasílá formulář plné moci společně s předvoláním k jednání.

    Notář nejprve zjišťuje okruh dědiců. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto dědické tituly mohou působit i vedle sebe. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení, má přednost jak před dědicem ze závěti, tak ze zákona. Druhým nejsilnějším dědickým titulem je závět, závětní dědic má tedy přednost před zákonným dědicem. Zůstavitel může na základě dědické smlouvy nebo závěti rozhodnout o svém majetku v zásadě libovolně. Omezen je jen právy tzv. nepominutelných dědiců, čili svých potomků, na povinný díl, který jim ze zákona náleží. Zůstavitel však může nepominutelného dědice ze zákonných důvodů vydědit a vyloučit jej tak z jeho práva na povinný díl.

    Když nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Občanský zákoník stanoví šest dědických tříd, které přicházejí postupně v úvahu. Podle první dědické třídy dědí zůstavitelův manžel a děti (není-li jich, pak jejich potomci). Pokud nejsou žádní dědicové z první dědické třídy, nastupují dědicové z druhé dědické třídy a tak dále. Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni zůstavitelovi „praprarodiče“ nebo sestřenice a bratranci. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadne dědictví státu jako tzv. odúmrť.

    Každý dědic je oprávněn po smrti zůstavitele dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch jiného dědice. Dědického práva se také lze zříci již předem, a to smlouvou se zůstavitelem. Smlouvu o zřeknutí se dědického práva musí sepsat notář formou notářského zápisu.

    Je-li stanoven okruh dědiců, věnuje se dále notář provedení seznamu majetku a dluhů a jejich ocenění obvyklou cenou. Pokud žil zůstavitel v manželství a existovalo společné jmění manželů, je nutné v první řadě určit, jaký majetek ze společného jmění připadne pozůstalému manželovi a jaký majetek připadne do pozůstalosti.

    Pozůstalost tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti. Na dědice tak přechází nejenom majetek, ale i dluhy zůstavitele. Uplatní-li dědic v průběhu řízení o pozůstalosti tzv. výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. Pokud by dědic výhradu soupisu neuplatnil, nebo pokud se ukáže, že při soupisu nějaký majetek úmyslně zatajil, bude povinen hradit dluhy v plné výši.

    V případě, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, musí být zajištěno splnění toho, co nařídil. Uvede-li zůstavitel v závěti pokyn, jak má být jeho pozůstalost rozdělena, je nutné respektovat jeho vůli a dědicové ani soud ji nejsou oprávněni měnit. Pokud zůstavitel nenařídil v pořízení pro případ smrti, jak má být jeho pozůstalost rozdělena, mohou dědicové před notářem jako soudním komisařem uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti.

    Objeví-li se po skončení řízení o pozůstalosti další, dosud neznámý, zůstavitelův majetek, následuje dodatečné projednání, které probíhá obdobně. Okruh dědiců však vždy zůstává stejný jako v původním řízení, a to i v případě, kdy původní dědicové už zemřeli – při dodatečném projednání je zastupují jejich právní nástupci.

    Odměna notáře a jiné náklady řízení o pozůstalosti jsou stanoveny vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., notářským tarifem, a to zejména v § 11 až 14.

     

    (částečně převzato z www.nkcr.cz)

    Soubory ke stažení

Notářské služby

  • Pozůstalostní řízení

    Notář je pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti jako soudní komisař podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. V řízení o pozůstalosti má postavení soudce.

    Detail
  • Převody nemovitostí

    Kupní, darovací a směnné smlouvy, smlouvy o zřízení nebo zrušení věcného břemene, zástavního nebo předkupního práva, zákazu zcizení nebo zatížení a jiných věcných práv a související zastupování při vkladovém řízení do katastru nemovitostí.

    Detail
  • Notářské úschovy

    Úschova peněz za účelem jejich vydání konkrétní osobě po splnění podmínek stanovených v protokolu o úschově. Úschova listin za účelem jejich vrácení žadateli nebo předání určené osobě či orgánu veřejné moci. Notáři přijímají do úschovy i právní jednání pro případ smrti.

    Detail
  • Notářský zápis jako podklad pro exekuci

    Podle notářského zápisu, ve kterém povinný svolí k přímé vykonatelnosti, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci. Takový notářský zápis proto představuje efektivní způsob zajištění zaplacení pohledávky bez dalších soudních řízení.

    Detail
  • Pořízení pro případ smrti

    Notář sepisuje veškerá zákonem umožněná právní jednání pro případ smrti - zejména závěť, dědickou smlouvu či dovětek, prohlášení o vydědění, zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.

    Detail
  • Majetkové smlouvy manželů a snoubenců

    Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje vždy formu notářského zápisu. Může být sepsána před uzavřením sňatku, nebo za trvání manželství. Lze sjednat zejména režim oddělených jmění i rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů.

    Detail
  • Zástavní smlouvy a Rejstřík zástav

    Zástavní smlouva slouží k posílení věřitelovy možnosti dosažení splnění závazku, neučiní-li tak dlužník dobrovolně. V některých případech zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu a pro vznik zástavního práva je třeba zápis do Rejstříku zástav.

    Detail
  • Ověřování a osvědčování

    Osvědčování právně významných prohlášení a skutkových dějů a stavů, osvědčení o předložení listiny, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou (vidimace), ověřování pravosti podpisu (legalizace).

    Detail
  • Obchodní korporace; zápis notářem do veřejných rejstříků

    Založení obchodních společností a družstev, rozhodnutí společníků a akcionářů o změnách zakladatelských právních jednání, osvědčování rozhodnutí valných hromad a členských schůzí, převody podílů, volba a odvolávání členů orgánů, přeměny obchodních korporací a provedení přímého zápisu notářem do obchodního rejstříku.

    Detail
  • Výpisy z informačních systémů veřejné správy

    Notář poskytuje spolu s výpisy z informačního systému Czech POINT v rámci své činnosti také výpisy, opisy a potvrzení z Rejstříku zástav a ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

    Detail
  • Výhrada práva věřitele dovolat se neúčinnosti právního jednání

    Věřitel může dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, prostřednictvím notáře (ale i soudního exekutora nebo soudu) učinit výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, a to formou oznámení tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.

    Detail
  • Nadace a nadační fondy

    Nadace je právnickou osobou založenou k tomu, aby trvale sloužila společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Nadace se zakládá nadační listinou, pro kterou zákon vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu. Podobný legislativní rámec má i nadační fond.

    Detail
  • Předběžné prohlášení v očekávání vlastní nezpůsobilosti

    Člověk může v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat učinit prohlášení, aby jeho záležitosti byly spravovány určitým způsobem, aby jeho záležitosti spravovala určitá osoba nebo aby se konkrétní osoba stala jeho opatrovníkem.

    Detail
  • Svěřenský fond

    Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele k určitému účelu. Svěřenský fond musí mít statut, který vydává zakladatel svěřenského fondu a vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu.

    Detail
  • Společenství vlastníků jednotek

    Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a souvisícího pozemku, která se zakládá schválením stanov ve formě veřejné listiny – notářského zápisu a vzniká zápisem do veřejného rejstříku.

    Detail

Kontakt

Pardubice
Sukova třída 1556
PSČ 530 02