• Předmanželská smlouva

    Zákon připouští, aby smlouva o manželském majetkovém režimu byla uzavřena již před uzavřením manželství, je k ní však nutná forma veřejné listiny – notářského zápisu. Taková smlouva se často nazývá smlouvou předmanželskou, i když zákon takový termín nepoužívá. Chtějí-li se snoubenci vyhnout problémům s budoucími majetkovými vztahy vyplývajícími ze společného jmění manželů, například s ohledem na rizika vyplývající z podnikání jednoho z nich, mohou otázku manželského majetkového režimu vyřešit před uzavřením manželství.

    Snoubenci, kteří chtějí po uzavření sňatku nabývat majetek jinak, než stanoví zákon, mají možnost upravit si (modifikovat) vzájemné majetkové vztahy smlouvou ve formě veřejné listiny – notářského zápisu. Právní úprava takových smluv a obecně smluveného manželského majetkového režimu je obsažena v občanském zákoníku.

    Není-li uzavřena předmanželská smlouva, je (až na výjimky, jako je např. dědictví nebo darování) součástí společného jmění vše, co nabyl jeden z manželů nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Co tvoří součást společného jmění a které dluhy mají manželé společné, stanoví občanský zákoník.

    Je-li mezi budoucími manželi uzavřena předmanželská smlouva, zákonný manželský majetkový režim se mění na režim smluvený. Smlouva je účinná okamžikem uzavření manželství, pokud se manželé nedohodnou, že její účinnost nastává později. Snoubenci tak mohou již před uzavřením manželství rozhodnout, že budou podléhat režimu oddělených jmění, což je nejčastější volba, mohou si také vyhradit vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Další volbou je, že mohou společné jmění rozšířit a zařadit do něj to, co by se uzavřením manželství součástí společného jmění nestalo. Mohou také společné jmění zúžit a tím dosáhnout toho, že věc, která by po uzavření sňatku tvořila součást jejich společného jmění, se společnou nestane.

    Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

    V případě předmanželské smlouvy bude nezbytné předložit notáři po uzavření manželství oddací list.

    Režim oddělených jmění

    Sjednání režimu oddělených jmění, k němuž je nutná forma veřejné listiny – notářského zápisu, dává manželům možnost, aby v manželství nabývali majetek do výlučného vlastnictví nebo do podílového spoluvlastnictví a současně se výlučně zavazovali. Společné jmění manželů v případě režimu oddělených jmění vůbec nevzniká, ani není jeho vznik odsunut na pozdější dobu.

    V předchozí právní úpravě mohlo být společné jmění manželů zúženo, ale smluvně ani rozhodnutím soudu nemohlo být nikdy úplně vyloučeno. Nová právní úprava zavedla režim oddělených jmění jako nový způsob smluvní modifikace zákonného režimu.

    Rozhodnou-li se ti, kteří chtějí uzavřít manželství pro režim oddělených jmění, jejich společné jmění nikdy nevnikne. Uzavřením manželství se pro ně v majetkové oblasti nic nemění a aktiva i pasiva budou nabývat stejně, jako tomu bylo před uzavřením manželství. Režim oddělených jmění může být zvolen také kdykoliv za trvání manželství, přičemž zpravidla nejdříve dojde k vypořádání majetku, který už manželé nabyli do společného jmění.

    Zánikem manželství se žádná věc nestává společnou, neprovádí se žádné vypořádání. To je hlavní rozdíl oproti právní úpravě vyhrazení vzniku společného jmění na dobu zániku manželství. V tom případě se zánikem manželství stane (pro účely vypořádání společného jmění) součástí společného jmění vše, co splňuje zákonem stanovené předpoklady.

    Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

    Dojde-li ke změně okolností, které jsou významné pro úpravu majetkových vztahů manželů, lze jejich manželský majetkový režim dále měnit tak, aby odpovídal novým požadavkům. Pro změnu manželského majetkového režimu doporučujeme kontaktovat notáře a navrhovanou změnu s ním projednat dříve, než dojde k sepsání nové smlouvy.

    Rozšíření společného jmění

    Smlouvou o rozšíření společného jmění manželů mohou manželé učinit součástí společného jmění věci, které jsou ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, případně v jejich podílovém spoluvlastnictví.

    Manželé nabývají majetek do jejich společného jmění ode dne uzavření manželství. Co tvoří součást společného jmění a které dluhy mají manželé společné, stanoví občanský zákoník.

    Manželé, kteří chtějí nabývat majetek jinak, než stanoví zákon, mají možnost upravit si (modifikovat) vzájemné majetkové vztahy smlouvou ve formě veřejné listiny – notářského zápisu. Jedním ze smluvených režimů je režim rozšíření společného jmění.

    Rozšíření společného jmění se může týkat všeho, co nabyl před uzavřením manželství do výlučného vlastnictví jeden z manželů (případně i oba do podílového spoluvlastnictví), nebo některý (nebo oba) z manželů za trvání manželství, ale takovým způsobem, pro který zákon stanoví výjimku (nejčastěji dědění, darování). Takto nabyté věci zpravidla nejsou součástí společného jmění. Aby se staly součástí společného jmění, je potřeba společné jmění o tyto věci rozšířit.

    Zjistí-li manželé, že došlo ke změně okolností, které jsou významné pro úpravu jejich majetkových vztahů, lze jejich manželský majetkový režim dále měnit tak, aby odpovídal novým požadavkům. Pro změnu manželského majetkového režimu doporučujeme kontaktovat notáře a navrhovanou změnu s ním projednat dříve, než dojde k sepsání nové smlouvy.

    Zúžení společného jmění

    Účelem uzavírání smluv o manželském majetkovém režimu je zpravidla řešení situací, které by mohly negativně ovlivnit rodinné majetkové poměry. Smlouvy mohou například snížit dopady podnikatelských rizik jednoho z manželů na rodinu, mohou vyloučit složité vypořádání majetku po rozvodu manželství či předcházet nechtěnému dědění majetku potomkem jen jednoho z manželů.

    Zúžením společného jmění mohou manželé ze společného jmění vyjmout movité i nemovité věci a stanovit, že se nově stanou výlučným vlastnictvím jednoho z nich. V případě zúžení se mohou také dohodnout, že věc, kterou si teprve chystají pořídit, se nikdy součástí společného jmění nestane.

    Od uzavření sňatku manželé nabývají majetek do jejich společného jmění. Podle občanského zákoníku se jedná o zákonný režim a zjednodušeně lze říct, že až na výjimky, jako je např. dědictví nebo darování, jsou věci nabyté za trvání manželství oběma manželům společné.

    Manželé, kteří chtějí nabývat majetek jinak, než stanoví zákon, mají možnost upravit si (modifikovat) vzájemné majetkové vztahy smlouvou ve formě veřejné listiny – notářského zápisu. Jedním ze smluvených režimů je režim zúženého společného jmění. V tomto režimu si mohou manželé upravit vzájemná práva k těm věcem (movitým i nemovitým), které za trvání manželství nabyli do společného jmění. Mohou např. určit, že konkrétní věci (auto, byt) nadále nejsou součástí společného jmění. Ve smlouvě lze stanovit, která (dříve společná) věc se nově stane výlučným majetkem jednoho z manželů (např. auto bude nadále vlastnit pouze manžel), případně se vypořádat tak, že některá věc bude náležet do jejich podílového spoluvlastnictví (např. byt budou vlastnit tak, že manželka bude spoluvlastníkem s podílem o velikosti 3/4 a manželův podíl bude 1/4). Dále lze do budoucna upravit, že věc, kterou budou teprve někdy v budoucnu nabývat, se nikdy součástí společného jmění nestane.

    Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

    Zjistí-li manželé, že došlo ke změně okolností, které jsou významné pro úpravu jejich majetkových vztahů, lze jejich manželský majetkový režim dále měnit tak, aby odpovídal novým požadavkům. Pro změnu manželského majetkového režimu doporučujeme kontaktovat notáře a navrhovanou změnu s ním projednat dříve, než dojde k sepsání nové smlouvy.

     

    Seznam listin o manželském majetkovém režimu

    Seznam listin o manželském majetkovém režimu vedený v elektronické podobě Notářskou komorou České republiky slouží veřejnosti k nahlížení do záznamů o tom, zda manželé změnili svůj majetkový režim a vyjádřili souhlas s tím, aby tato skutečnost byla zveřejněna, nebo zda o tomto manželském majetkovém režimu bylo rozhodnuto soudem.

    Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné.

    Dřívější právní úprava také upravovala možnosti úpravy manželského majetkového režimu. Její nevýhodou ale bylo, že smlouva uzavřená manželi byla účinná vůči třetím osobám pouze tehdy, pokud třetí osobu s obsahem smlouvy seznámili. V opačném případě tato smlouva neměla ve vztahu ke třetí osobě žádný právní význam.

    Nová právní úprava zavedla Seznam listin o manželském majetkovém režimu vedený Notářskou komorou České republiky (dále jen „Seznam“) a stanovila, že pokud bude o smlouvě nebo soudním rozhodnutí proveden zápis do Seznamu, působí takový zápis vůči všem osobám, a to i tehdy, pokud obsah smlouvy nebo rozhodnutí neznají.

    Tím byl zaveden způsob, jakým může druhý z manželů dosáhnout veřejných účinků jejich smlouvy. Nemusí již nadále zjišťovat, zda o smlouvě věřitelé vědí a nemusí ji věřitelům předkládat. Věřitelé mají zase vhodný nástroj, jak lze zjistit, zda uzavíraný vztah bude zavazovat pouze jednoho manžela nebo oba manžele a zohlednit tuto skutečnost např. při posuzování jejich bonity.

    Seznam je veden v elektronické podobě a vyhledávání, které je zpoplatněné, je v něm možné na internetových stránkách Notářské komory České republiky. O vyhotovení opisů listin evidovaných v Seznamu je pak možné požádat kteréhokoliv notáře.

    (nkcr.cz)

Notářské služby

  • Pozůstalostní řízení

    Notář je pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti jako soudní komisař podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. V řízení o pozůstalosti má postavení soudce.

    Detail
  • Převody nemovitostí

    Kupní, darovací a směnné smlouvy, smlouvy o zřízení nebo zrušení věcného břemene, zástavního nebo předkupního práva, zákazu zcizení nebo zatížení a jiných věcných práv a související zastupování při vkladovém řízení do katastru nemovitostí.

    Detail
  • Notářské úschovy

    Úschova peněz za účelem jejich vydání konkrétní osobě po splnění podmínek stanovených v protokolu o úschově. Úschova listin za účelem jejich vrácení žadateli nebo předání určené osobě či orgánu veřejné moci. Notáři přijímají do úschovy i právní jednání pro případ smrti.

    Detail
  • Notářský zápis jako podklad pro exekuci

    Podle notářského zápisu, ve kterém povinný svolí k přímé vykonatelnosti, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci. Takový notářský zápis proto představuje efektivní způsob zajištění zaplacení pohledávky bez dalších soudních řízení.

    Detail
  • Pořízení pro případ smrti

    Notář sepisuje veškerá zákonem umožněná právní jednání pro případ smrti - zejména závěť, dědickou smlouvu či dovětek, prohlášení o vydědění, zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.

    Detail
  • Majetkové smlouvy manželů a snoubenců

    Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje vždy formu notářského zápisu. Může být sepsána před uzavřením sňatku, nebo za trvání manželství. Lze sjednat zejména režim oddělených jmění i rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů.

    Detail
  • Zástavní smlouvy a Rejstřík zástav

    Zástavní smlouva slouží k posílení věřitelovy možnosti dosažení splnění závazku, neučiní-li tak dlužník dobrovolně. V některých případech zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu a pro vznik zástavního práva je třeba zápis do Rejstříku zástav.

    Detail
  • Ověřování a osvědčování

    Osvědčování právně významných prohlášení a skutkových dějů a stavů, osvědčení o předložení listiny, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou (vidimace), ověřování pravosti podpisu (legalizace).

    Detail
  • Obchodní korporace; zápis notářem do veřejných rejstříků

    Založení obchodních společností a družstev, rozhodnutí společníků a akcionářů o změnách zakladatelských právních jednání, osvědčování rozhodnutí valných hromad a členských schůzí, převody podílů, volba a odvolávání členů orgánů, přeměny obchodních korporací a provedení přímého zápisu notářem do obchodního rejstříku.

    Detail
  • Výpisy z informačních systémů veřejné správy

    Notář poskytuje spolu s výpisy z informačního systému Czech POINT v rámci své činnosti také výpisy, opisy a potvrzení z Rejstříku zástav a ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

    Detail
  • Výhrada práva věřitele dovolat se neúčinnosti právního jednání

    Věřitel může dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, prostřednictvím notáře (ale i soudního exekutora nebo soudu) učinit výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, a to formou oznámení tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.

    Detail
  • Nadace a nadační fondy

    Nadace je právnickou osobou založenou k tomu, aby trvale sloužila společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Nadace se zakládá nadační listinou, pro kterou zákon vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu. Podobný legislativní rámec má i nadační fond.

    Detail
  • Předběžné prohlášení v očekávání vlastní nezpůsobilosti

    Člověk může v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat učinit prohlášení, aby jeho záležitosti byly spravovány určitým způsobem, aby jeho záležitosti spravovala určitá osoba nebo aby se konkrétní osoba stala jeho opatrovníkem.

    Detail
  • Svěřenský fond

    Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele k určitému účelu. Svěřenský fond musí mít statut, který vydává zakladatel svěřenského fondu a vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu.

    Detail
  • Společenství vlastníků jednotek

    Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a souvisícího pozemku, která se zakládá schválením stanov ve formě veřejné listiny – notářského zápisu a vzniká zápisem do veřejného rejstříku.

    Detail

Kontakt

Pardubice
Sukova třída 1556
PSČ 530 02