Majetkové smlouvy manželů a snoubenců

Předmanželská smlouva

Zákon připouští, aby smlouva o manželském majetkovém režimu byla uzavřena již před uzavřením manželství, je k ní však nutná forma veřejné listiny – notářského zápisu. Taková smlouva se často nazývá smlouvou předmanželskou, i když zákon takový termín nepoužívá. Chtějí-li se snoubenci vyhnout problémům s budoucími majetkovými vztahy vyplývajícími ze společného jmění manželů, například s ohledem na rizika vyplývající z podnikání jednoho z nich, mohou otázku manželského majetkového režimu vyřešit před uzavřením manželství.

Snoubenci, kteří chtějí po uzavření sňatku nabývat majetek jinak, než stanoví zákon, mají možnost upravit si (modifikovat) vzájemné majetkové vztahy smlouvou ve formě veřejné listiny – notářského zápisu. Právní úprava takových smluv a obecně smluveného manželského majetkového režimu je obsažena v občanském zákoníku.

Není-li uzavřena předmanželská smlouva, je (až na výjimky, jako je např. dědictví nebo darování) součástí společného jmění vše, co nabyl jeden z manželů nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Co tvoří součást společného jmění a které dluhy mají manželé společné, stanoví občanský zákoník.

Je-li mezi budoucími manželi uzavřena předmanželská smlouva, zákonný manželský majetkový režim se mění na režim smluvený. Smlouva je účinná okamžikem uzavření manželství, pokud se manželé nedohodnou, že její účinnost nastává později. Snoubenci tak mohou již před uzavřením manželství rozhodnout, že budou podléhat režimu oddělených jmění, což je nejčastější volba, mohou si také vyhradit vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Další volbou je, že mohou společné jmění rozšířit a zařadit do něj to, co by se uzavřením manželství součástí společného jmění nestalo. Mohou také společné jmění zúžit a tím dosáhnout toho, že věc, která by po uzavření sňatku tvořila součást jejich společného jmění, se společnou nestane.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

V případě předmanželské smlouvy bude nezbytné předložit notáři po uzavření manželství oddací list.

Režim oddělených jmění

Sjednání režimu oddělených jmění, k němuž je nutná forma veřejné listiny – notářského zápisu, dává manželům možnost, aby v manželství nabývali majetek do výlučného vlastnictví nebo do podílového spoluvlastnictví a současně se výlučně zavazovali. Společné jmění manželů v případě režimu oddělených jmění vůbec nevzniká, ani není jeho vznik odsunut na pozdější dobu.

V předchozí právní úpravě mohlo být společné jmění manželů zúženo, ale smluvně ani rozhodnutím soudu nemohlo být nikdy úplně vyloučeno. Nová právní úprava zavedla režim oddělených jmění jako nový způsob smluvní modifikace zákonného režimu.

Rozhodnou-li se ti, kteří chtějí uzavřít manželství pro režim oddělených jmění, jejich společné jmění nikdy nevnikne. Uzavřením manželství se pro ně v majetkové oblasti nic nemění a aktiva i pasiva budou nabývat stejně, jako tomu bylo před uzavřením manželství. Režim oddělených jmění může být zvolen také kdykoliv za trvání manželství, přičemž zpravidla nejdříve dojde k vypořádání majetku, který už manželé nabyli do společného jmění.

Zánikem manželství se žádná věc nestává společnou, neprovádí se žádné vypořádání. To je hlavní rozdíl oproti právní úpravě vyhrazení vzniku společného jmění na dobu zániku manželství. V tom případě se zánikem manželství stane (pro účely vypořádání společného jmění) součástí společného jmění vše, co splňuje zákonem stanovené předpoklady.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

Dojde-li ke změně okolností, které jsou významné pro úpravu majetkových vztahů manželů, lze jejich manželský majetkový režim dále měnit tak, aby odpovídal novým požadavkům. Pro změnu manželského majetkového režimu doporučujeme kontaktovat notáře a navrhovanou změnu s ním projednat dříve, než dojde k sepsání nové smlouvy.

Rozšíření společného jmění

Smlouvou o rozšíření společného jmění manželů mohou manželé učinit součástí společného jmění věci, které jsou ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, případně v jejich podílovém spoluvlastnictví.

Manželé nabývají majetek do jejich společného jmění ode dne uzavření manželství. Co tvoří součást společného jmění a které dluhy mají manželé společné, stanoví občanský zákoník.

Manželé, kteří chtějí nabývat majetek jinak, než stanoví zákon, mají možnost upravit si (modifikovat) vzájemné majetkové vztahy smlouvou ve formě veřejné listiny – notářského zápisu. Jedním ze smluvených režimů je režim rozšíření společného jmění.

Rozšíření společného jmění se může týkat všeho, co nabyl před uzavřením manželství do výlučného vlastnictví jeden z manželů (případně i oba do podílového spoluvlastnictví), nebo některý (nebo oba) z manželů za trvání manželství, ale takovým způsobem, pro který zákon stanoví výjimku (nejčastěji dědění, darování). Takto nabyté věci zpravidla nejsou součástí společného jmění. Aby se staly součástí společného jmění, je potřeba společné jmění o tyto věci rozšířit.

Zjistí-li manželé, že došlo ke změně okolností, které jsou významné pro úpravu jejich majetkových vztahů, lze jejich manželský majetkový režim dále měnit tak, aby odpovídal novým požadavkům. Pro změnu manželského majetkového režimu doporučujeme kontaktovat notáře a navrhovanou změnu s ním projednat dříve, než dojde k sepsání nové smlouvy.

Zúžení společného jmění

Účelem uzavírání smluv o manželském majetkovém režimu je zpravidla řešení situací, které by mohly negativně ovlivnit rodinné majetkové poměry. Smlouvy mohou například snížit dopady podnikatelských rizik jednoho z manželů na rodinu, mohou vyloučit složité vypořádání majetku po rozvodu manželství či předcházet nechtěnému dědění majetku potomkem jen jednoho z manželů.

Zúžením společného jmění mohou manželé ze společného jmění vyjmout movité i nemovité věci a stanovit, že se nově stanou výlučným vlastnictvím jednoho z nich. V případě zúžení se mohou také dohodnout, že věc, kterou si teprve chystají pořídit, se nikdy součástí společného jmění nestane.

Od uzavření sňatku manželé nabývají majetek do jejich společného jmění. Podle občanského zákoníku se jedná o zákonný režim a zjednodušeně lze říct, že až na výjimky, jako je např. dědictví nebo darování, jsou věci nabyté za trvání manželství oběma manželům společné.

Manželé, kteří chtějí nabývat majetek jinak, než stanoví zákon, mají možnost upravit si (modifikovat) vzájemné majetkové vztahy smlouvou ve formě veřejné listiny – notářského zápisu. Jedním ze smluvených režimů je režim zúženého společného jmění. V tomto režimu si mohou manželé upravit vzájemná práva k těm věcem (movitým i nemovitým), které za trvání manželství nabyli do společného jmění. Mohou např. určit, že konkrétní věci (auto, byt) nadále nejsou součástí společného jmění. Ve smlouvě lze stanovit, která (dříve společná) věc se nově stane výlučným majetkem jednoho z manželů (např. auto bude nadále vlastnit pouze manžel), případně se vypořádat tak, že některá věc bude náležet do jejich podílového spoluvlastnictví (např. byt budou vlastnit tak, že manželka bude spoluvlastníkem s podílem o velikosti 3/4 a manželův podíl bude 1/4). Dále lze do budoucna upravit, že věc, kterou budou teprve někdy v budoucnu nabývat, se nikdy součástí společného jmění nestane.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

Zjistí-li manželé, že došlo ke změně okolností, které jsou významné pro úpravu jejich majetkových vztahů, lze jejich manželský majetkový režim dále měnit tak, aby odpovídal novým požadavkům. Pro změnu manželského majetkového režimu doporučujeme kontaktovat notáře a navrhovanou změnu s ním projednat dříve, než dojde k sepsání nové smlouvy.

 

Seznam listin o manželském majetkovém režimu

Seznam listin o manželském majetkovém režimu vedený v elektronické podobě Notářskou komorou České republiky slouží veřejnosti k nahlížení do záznamů o tom, zda manželé změnili svůj majetkový režim a vyjádřili souhlas s tím, aby tato skutečnost byla zveřejněna, nebo zda o tomto manželském majetkovém režimu bylo rozhodnuto soudem.

Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné.

Dřívější právní úprava také upravovala možnosti úpravy manželského majetkového režimu. Její nevýhodou ale bylo, že smlouva uzavřená manželi byla účinná vůči třetím osobám pouze tehdy, pokud třetí osobu s obsahem smlouvy seznámili. V opačném případě tato smlouva neměla ve vztahu ke třetí osobě žádný právní význam.

Nová právní úprava zavedla Seznam listin o manželském majetkovém režimu vedený Notářskou komorou České republiky (dále jen „Seznam“) a stanovila, že pokud bude o smlouvě nebo soudním rozhodnutí proveden zápis do Seznamu, působí takový zápis vůči všem osobám, a to i tehdy, pokud obsah smlouvy nebo rozhodnutí neznají.

Tím byl zaveden způsob, jakým může druhý z manželů dosáhnout veřejných účinků jejich smlouvy. Nemusí již nadále zjišťovat, zda o smlouvě věřitelé vědí a nemusí ji věřitelům předkládat. Věřitelé mají zase vhodný nástroj, jak lze zjistit, zda uzavíraný vztah bude zavazovat pouze jednoho manžela nebo oba manžele a zohlednit tuto skutečnost např. při posuzování jejich bonity.

Seznam je veden v elektronické podobě a vyhledávání, které je zpoplatněné, je v něm možné na internetových stránkách Notářské komory České republiky. O vyhotovení opisů listin evidovaných v Seznamu je pak možné požádat kteréhokoliv notáře.

(nkcr.cz)