• Závěť

    Závěť je jedním ze zákonem upravených pořízení pro případ smrti. Závěť je odvolatelný jednostranný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Nejjistějším způsobem pořízení závětí je sepsání závěti notářským zápisem.

    Závěť má přednost před děděním ze zákona. Jestliže zůstavitel sepíše platnou závěť a pořídí v ní o celé své pozůstalosti, nedojde k dědění ze zákona. Pořízením závěti může zůstavitel předejít majetkovým sporům mezi dědici po jeho smrti.

    Občanský zákoník rozlišuje tyto typy závěti:

    - závěť holografickou, tj. napsanou vlastní rukou zůstavitele,

    - závěť alografickou, tj. sepsanou jinak než vlastní rukou zůstavitele (nutnost dvou svědků),

    - závěť ve formě notářského zápisu,

    - závěť s úlevami, která je určena osobám, které se kvůli nějaké události nacházejí v situaci, kdy jsou v ohrožení života.

    Sepsání závěti notářem oproti jiným formám dává jistotu, že závěť bude mít ty důsledky, které pořizovatel zamýšlel a pozůstalost bude skutečně podle jeho vůle projednána. Originál závěti sepsané notářem zůstává vždy uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, notář zapisuje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. V této evidenci jsou kromě závětí evidovány také dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.    

    Zůstavitel má právo závěť kdykoli zrušit. Závěť lze zrušit buď pořízením nové závěti, nebo odvoláním závěti. Odvolat závěť lze mlčky například zničením listiny anebo výslovným prohlášením o odvolání závěti učiněným v takové formě, jaká se vyžaduje pro pořízení závěti. Zvláštním případem odvolání závěti je vydání závěti pořízené ve formě notářského zápisu zpět pořizovateli.

    Při pořizování závětí je třeba být si vědom práv nepominutelných dědiců. Těmi jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Rozsah práva nepominutelných dědiců na jejich zákonný dědický podíl je stanoven u nezletilého potomka na tři čtvrtiny jeho zákonného podílu a u zletilého potomka na jednu čtvrtinu zákonného dědického podílu. Pominutí nepominutelného dědice v závěti zakládá právo nepominutelného dědice na vyplacení jeho povinného dílu.

    Nepominutelného dědice lze vydědit. Musí k tomu však být splněny zákonné důvody, kterými jsou:

    - vyděděný neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,

    - vyděděný neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem,

    - vyděděný byl odsouzen za spáchání trestného činu svědčícího o jeho zvrhlé povaze,

    - vyděděný trvale vede nezřízený život,

    - vyděděný je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl; v tom případě je ovšem třeba, aby byl tento povinný díl zůstaven jeho potomkům.

    Pro případ, že dědic dědictví nenabude, může zůstavitel ustanovit dědici náhradníka.

    Zvláštním případem náhradnictví je tzv. svěřenské nástupnictví, které umožňuje zůstaviteli povolat za dědice určitou osobu (předního dědice) a současně určit, komu pozůstalost připadne po smrti tohoto dědice (následný dědic).

    Dědická smlouva

    Dědická smlouva je pořízení pro případ smrti, které je však na rozdíl od závěti či dovětku dvoustranným právním jednáním. Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny – notářského zápisu.

    Dědickou smlouvu může uzavřít jen zletilý zůstavitel, který je plně svéprávný. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny – notářského zápisu, jinak se na ni bude pohlížet jako na závěť, bude-li ovšem splňovat zákonem stanovené formální náležitosti závěti.

    Dědickou smlouvu, jakožto dvoustranné právní jednání, nemůže zůstavitel jednostranně odvolat či zrušit. To dává smluvním dědicům vyšší (nikoli však stoprocentní) jistotu, že se skutečně jednou stanou dědici majetku podle smlouvy. Uzavřená dědická smlouva totiž neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem za jeho života, takže zůstavitel může majetek za života úplatně či bezúplatně převést dle svého uvážení i na jinou osobu než smluvního dědice.

    Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.

    Dědickou smlouvu lze zrušit opět jen dvoustranným právním jednáním smluvních stran, a to buď zrušením bez dalšího, nebo sepsáním nové dědické smlouvy. Vždy se tak však musí stát formou veřejné listiny – notářského zápisu.

    Zvláštním typem dědické smlouvy je dědická smlouva uzavřená mezi manžely nebo mezi snoubenci pro případ vzniku manželství, ve které se manželé nebo snoubenci navzájem povolávají za dědice nebo odkazovníky. Obdobně mohou uzavřít takovou smlouvu i registrovaní partneři.

    Zřeknutí se dědického práva

    Dědic se může svého dědického práva předem zříci smlouvou uzavřenou se zůstavitelem, přičemž je možné zříci se dědického práva ve prospěch jiné osoby. Pro tuto smlouvu zákon vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu.

    Důsledkem zřeknutí se dědického práva je, že se dědic smlouvou uzavřenou se zůstavitelem ještě za života zůstavitele vyloučí z dědění. Zřeknutí se dědického práva působí i vůči potomkům dědice, který se zřekl svého dědického práva, pokud není ve smlouvě ujednáno něco jiného. Zřeknutí se dědického práva je možné i ve prospěch jiné osoby, avšak má se za to, že takové zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicem.

    Dědic, který je nepominutelným dědicem, se smlouvou se zůstavitelem může zříci také jen práva na povinný díl. Pokud v takovém případě zůstavitel pořídí pro případ smrti např. závětí, nebude se nepominutelný dědic moci domáhat svého povinného dílu z pozůstalosti. Nepořídí-li zůstavitel pro případ smrti, nepominutelný dědic, který se zřekl jen práva na povinný díl, dědí jako dědic ze zákonné dědické posloupnosti.

    Určení správce pozůstalosti

    Zůstavitel může povolat správce celé pozůstalosti nebo části pozůstalosti a případně může určit, jaké má správce pozůstalosti povinnosti a zda a jak bude odměňován. Povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu. Správce pozůstalosti po smrti zůstavitele spravuje pozůstalost nebo její část až do skončení pozůstalostního řízení.

    Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti nebo její části, přičemž povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu. Zůstavitel může dále určit, jaké má správce povinnosti a zda i jak bude odměňován. Pokud je správci známo, že byl povolán za správce pozůstalosti, ujme se správy pozůstalosti, jakmile se dozví, že zůstavitel zemřel. Jinak se správce pozůstalosti ujme správy, jakmile je o tom vyrozuměn soudem. Správce vykonává prostou správu pozůstalosti, tudíž činí vše, co je nutné k zachování pozůstalostního majetku, který spravuje.

    Určení správce pozůstalosti notář zapisuje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky.

    (nkcr.cz)

Notářské služby

  • Pozůstalostní řízení

    Notář je pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti jako soudní komisař podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. V řízení o pozůstalosti má postavení soudce.

    Detail
  • Převody nemovitostí

    Kupní, darovací a směnné smlouvy, smlouvy o zřízení nebo zrušení věcného břemene, zástavního nebo předkupního práva, zákazu zcizení nebo zatížení a jiných věcných práv a související zastupování při vkladovém řízení do katastru nemovitostí.

    Detail
  • Notářské úschovy

    Úschova peněz za účelem jejich vydání konkrétní osobě po splnění podmínek stanovených v protokolu o úschově. Úschova listin za účelem jejich vrácení žadateli nebo předání určené osobě či orgánu veřejné moci. Notáři přijímají do úschovy i právní jednání pro případ smrti.

    Detail
  • Notářský zápis jako podklad pro exekuci

    Podle notářského zápisu, ve kterém povinný svolí k přímé vykonatelnosti, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci. Takový notářský zápis proto představuje efektivní způsob zajištění zaplacení pohledávky bez dalších soudních řízení.

    Detail
  • Pořízení pro případ smrti

    Notář sepisuje veškerá zákonem umožněná právní jednání pro případ smrti - zejména závěť, dědickou smlouvu či dovětek, prohlášení o vydědění, zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.

    Detail
  • Majetkové smlouvy manželů a snoubenců

    Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje vždy formu notářského zápisu. Může být sepsána před uzavřením sňatku, nebo za trvání manželství. Lze sjednat zejména režim oddělených jmění i rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů.

    Detail
  • Zástavní smlouvy a Rejstřík zástav

    Zástavní smlouva slouží k posílení věřitelovy možnosti dosažení splnění závazku, neučiní-li tak dlužník dobrovolně. V některých případech zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu a pro vznik zástavního práva je třeba zápis do Rejstříku zástav.

    Detail
  • Ověřování a osvědčování

    Osvědčování právně významných prohlášení a skutkových dějů a stavů, osvědčení o předložení listiny, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou (vidimace), ověřování pravosti podpisu (legalizace).

    Detail
  • Obchodní korporace; zápis notářem do veřejných rejstříků

    Založení obchodních společností a družstev, rozhodnutí společníků a akcionářů o změnách zakladatelských právních jednání, osvědčování rozhodnutí valných hromad a členských schůzí, převody podílů, volba a odvolávání členů orgánů, přeměny obchodních korporací a provedení přímého zápisu notářem do obchodního rejstříku.

    Detail
  • Výpisy z informačních systémů veřejné správy

    Notář poskytuje spolu s výpisy z informačního systému Czech POINT v rámci své činnosti také výpisy, opisy a potvrzení z Rejstříku zástav a ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

    Detail
  • Výhrada práva věřitele dovolat se neúčinnosti právního jednání

    Věřitel může dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, prostřednictvím notáře (ale i soudního exekutora nebo soudu) učinit výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, a to formou oznámení tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.

    Detail
  • Nadace a nadační fondy

    Nadace je právnickou osobou založenou k tomu, aby trvale sloužila společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Nadace se zakládá nadační listinou, pro kterou zákon vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu. Podobný legislativní rámec má i nadační fond.

    Detail
  • Předběžné prohlášení v očekávání vlastní nezpůsobilosti

    Člověk může v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat učinit prohlášení, aby jeho záležitosti byly spravovány určitým způsobem, aby jeho záležitosti spravovala určitá osoba nebo aby se konkrétní osoba stala jeho opatrovníkem.

    Detail
  • Svěřenský fond

    Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele k určitému účelu. Svěřenský fond musí mít statut, který vydává zakladatel svěřenského fondu a vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu.

    Detail
  • Společenství vlastníků jednotek

    Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a souvisícího pozemku, která se zakládá schválením stanov ve formě veřejné listiny – notářského zápisu a vzniká zápisem do veřejného rejstříku.

    Detail

Kontakt

Pardubice
U Divadla 784,
530 02 Pardubice